Vždycky jsem si přála mít nějaký počítač. Jenže asi před dvaceti lety to nebylo tak jednoduché. Myslím, že kdybych si tehdy v té době před těmi dvaceti lety pořídila nějaký počítač, tak by to byl nějaký obr. Ano, v té době byly počítače opravdu veliké a taky vážily hodně moc kilogramů. Pamatuji si, že úplně první počítač, který kdy byl vynalezen, vážil úctyhodných skoro dvě stě kilo a myslím, že i svými rozměry, by se ke mně domů nevešel. Ano, možná tak do garáže. Ale to by mi byl úplně na nic. Co bych dělala v garáži s počítačem? Myslím, že tohle by nebylo nic pro mě. A proto jsem si řekla, že počkám několik let, než bude k dispozici nějaký jiný počítač, a proto jsem si řekla, že až budu mít práci, tak si jistě nějaký počítač pořídím.
A proto když jsem potom měla svoji práci, tak jsem si řekla, že si konečně pořídím svůj vysněný počítač. A aby toho nebylo málo, tak jsem si řekla, že se k tomu pořídím i nějaká sluchátka. Protože jsem milovnice filmů a hudby, tak jsem si řekla, že právě ona sluchátka se mi budou velmi hodit. A protože jsem taky velmi pracovitá, tak jsem si vydělala taky hodně moc peněz. A proto nebylo divu, že jsem si pořídila už nějaký kvalitní počítač, který stál hodně peněz. Tedy v té době stál opravdu velké peníze. Dnešní době bych za takový počítač dala pouze tak tři tisíce korun. Ale on už se v dnešní době ani nevyrábí. Nyní jsou tak odolný počítače, že jsou také tenké a taky přenosné.
Myslím, že v dnešní době je počítač velmi praktická věc. Mají ho i děti. Ano, i můj pětiletý syn má svůj vlastní počítač, protože moc ráda sleduje filmy a taky se rád na počítači učí. myslím, že je hloupé zakazovat dětem počítač. Můj syn se díky počítači perfektně naučil anglicky během tří let. A to díky online pohádkám v angličtině, takže si myslím, že počítač dětem jenom více prospívá. A nám dospělým? Taky hodně prospívá. Můžeme si tam objednat věci, které se nám nechtějí tahat z obchodu.